Stévie sladká – zdravý způsob slazení

0
254
Autor obrázku: Rusty Clark

Stévie sladká – zdravý způsob slazení

Pokud i vy patříte k lidem, kteří se bez cukru prakticky neobejdou, pokud si do čaje či kávy dáváte spoustu cukru a přitom toužíte udělat něco správného pro vaše tělo, neznamená to, že musíte přestat sladit. Stačí jenom změnit dochucovadlo.

Co je stévie sladká

Autor obrázku: Rusty Clark

Pod tímto názvem najdete tropickou rostlinu rostoucí v oblasti Jižní a Střední Ameriky. Je světlomilná a kvete bíle. Stala se oblíbenou zvláště pro její léčivé účinky, ale mimo jiné se cení také její sladivosti. Může se použít místo cukru jako dochucovadlo a je tak vhodná i pro diabetiky. Pozor ale na vyšší dávkovaní. V takovém případě může mít stévie lehce lékořicovou chuť.

Tato rostlina je mnohem vhodnější než cukr hned z několika důvodů. Jak již bylo zmíněno, je vhodná i pro diabetiky, navíc zamezuje tvorbě zubního kazu, na rozdíl od cukru a je téměř bez kalorií. Pozdějšími vědeckými studiemi a pokusy bylo dokázáno, že rostlina může zvýšit produkci inzulinu, a proto opravdu pomáhá při cukrovce.

Vypěstujte si ji

Chcete-li si takovouto rostlinu pořídit a pěstovat si ji doma, ani to není problém.  V roce 2011 byla u nás tato rostlinka schválena jako přídavné ochucovadlo a můžete ji tedy bez okolků používat. Sehnat se dá také poměrně snadno. Nabízí ji jak velká květinářství, tak různé firmy ve svých katalozích. Rostlina by se měla pěstovat spíše venku, protože při pěstování doma listy neobsahují dostatek steviózy (látky, která je sladká). Ta je obsažena v celé rostlině kromě kořenů. Lístky se potom dají použít jak v čerstvém stavu, tak sušené.

Autor obrázku: onezzzart

Koupit ji můžete také jako už hotové tablety nebo si domů můžete donést stévii sušenou, kterou koupíte například v prodejnách se zdravou výživou.

Historie této rostliny sahá do Brazilíe, kde místní kmeny lístky z rostlinky používaly v medicíně. Léčily jimi pálení žáhy nebo cukrovku. Později se rostlina dostala do Francie, kde vědci objevili sladké látky a izolovali je. Postupně se stévie rozšířila do světa, kam s ní přišla jedna japonská firma.

Ve 20. století se začala používat nejrůznější sladidla, o kterých se později zjistilo, že mohou být karcinogenní. Některé z nich proto nahradila stévie, která obsahuje naprosto přírodní cukry. Rostlina se postupem času rozšířila skoro do celého světa. Především tedy do Číny, která je teď největším producentem steviózy.