06 24 2018

Antibiotika – pomocník, nebo škůdce?

Antibiotika, léky na bakteriální infekce, netřeba nikomu představovat. Jejich užívání je v poslední době stále více pod drobnohledem i mezi samotnými pacienty, a to proto, že lékaři varují před jejich nadužíváním nebo nevhodným užíváním. Kdy tedy antibiotika ano a kdy ne? A na co si dát pozor?

Historie užívání

Objev Penicilinu, prvního antibiotika v roce 1929 Alexandrem Flemingem znamenal důležitý mezník v historii lékařství. Do té doby smrtelné infekce typu tuberkulóza, zápal plic nebo pohlavní choroby začaly být efektivně léčitelné.  Na rozšíření užívání penicilinu měla vliv i druhá světová válka.

V současné době má medicína k dispozici desítky druhů antibiotik. Jejich užívání je hlídáno jak zdravotními pojišťovnami, tak specializovaným antibiotickými centry při velkých nemocnicích.  A co je v česku samozřejmostí – jsou vázána na lékařský předpis. V některých evropských zemích si můžete antibiotika zakoupit i volně, někde dokonce i v drogeriích. Ovšem tento postup řada odborníků kritizuje, neboť antibiotika by měla být nasazena vždy pouze ve skutečně indikovaných případech. V případě jejich nadužívání dochází k tzv. rezistenci, tedy ke stavu, kdy antibiotika přestávají být proti určitým bakteriím účinná. A toho se někteří odborníci oprávněně obávají.

Kdy předepsat antibiotika

Obecně antibiotika předepisuje lékař pouze na onemocnění bakteriálního původu, nejčastěji na respirační (dýchací) infekce a o něco méně častěji na infekce močového ústrojí.  Na virové choroby, jako je běžné nachlazení nebo chřipka, nejsou účinné. Proto se antibiotik v tomto případě nedožadujte!

Co se týče onemocnění dýchacích cest, antibiotika jsou vždy na místě v případě angín s viditelnými bělavými povlaky nebo čepy na mandlích a dále u zápalů plic (tzv. pneumonií). U ostatních dýchacích onemocnění je mnohem pravděpodobnější původ virový než bakteriální. Proto vám lékař na každou rýmu a bolest v krku antibiotika rozhodně nepředepíše.

Dalším pomocným vodítkem pro vás může být poučka, že pokud infekce postihuje několik sliznic současně, například rýma, zarudlý krk, zánět spojivek a kašel, jde o nákazu virovou. Tedy že antibiotika opět nejsou na místě. Co se týče výše teploty, ta nemá směrodatný význam, neboť vysoké teploty mohou být jak u virových, tak bakteriálních onemocnění.

Test CRP

Možná jste již slyšeli o testu CRP, který mají lékaři k dispozici, a který je pomocníkem v případě nasazení antibiotik. Jde o vyšetření z kapky krve (nebo i žilní krve). Výše tzv. CRP (neboli C reaktivního proteinu) totiž napoví, zda se jedná o virovou nebo bakteriální nákazu. Obecně nízké hodnoty CRP svědčí pro virózu, vysoké hodnoty pro bakteriální onemocnění. Tedy jasná známka, zda antibiotika předepsat nebo ne.

Ve skutečnosti je ale situace podstatně složitější – někdy může být CRP zvýšeno i u viróz nebo i neinfekčních onemocnění, například po operaci nebo infarktu myokardu. Proto je třeba vždy respektovat rozhodnutí lékaře, který posuzuje celkový zdravotní stav komplexně, ne pouze na základě této číselné hodnoty.

Zásady užívání

Pokud vám již lékař antibiotika předepíše, dodržujte jeho doporučení. A sice správné dávkování a správnou dobu užívání. Nikdy nepřerušujte léčbu sami předčasně, i když již odezněly vaše potíže. Mohlo by se totiž stát, že léky zlikvidovaly jen méně odolné bakterie a ty rezistentní, tedy odolné bakterie, v organismu zůstanou. A vám hrozí, že infekce může propuknout znovu, nebo se přenese na někoho jiného. Na rezistentní kmeny je potom potřeba použít agresivnější antibiotika, což s sebou nese i vyšší riziko nežádoucích účinků, včetně vyšší ceny léku.

Nikdy neužívejte antibiotika, která lékař předepsal někomu jinému, ani zbytky léků, které jste si schovali od minule. Antibiotik existuje celá řada a působí na odlišné bakterie. Některá jsou širokospektrá, takže likvidují více druhů mikrobů zároveň, jiná působí pouze na určité druhy bakterií. Proto je třeba užívat ty léky, které působí na mikroby, jež způsobují onemocnění právě vám. Původce vašeho onemocnění se zjistí laboratorním vyšetřením, které je vždy vhodné provézt před nasazením léčby. Jde například o výtěr z krku nebo vyšetření moči v laboratoři.

Rizika užívání antibiotik

I užívání antibiotik není bez rizika. Měl by vás na ně upozornit lékař nebo lékárník, liší se i dle typu antibiotik. Jednou z nejčastějších možných komplikací je alergie na přípravek. A právě alergie na antibiotika patří mezi nejčastější alergie na léky.

Dalším častým nežádoucím účinkem je rozvrat přirozené mikrobiální flóry organismu. Neboli antibiotika zlikvidují patogenního původce onemocnění, ale i další bakterie v organismu, které jsou naopak prospěšné. Ať jde o mikroflóru v ústech, ve střevech nebo u žen v pochvě. Projeví se nejčastěji průjmy nebo poševním výtokem. Tyto nepříjemnosti můžete zmírnit užíváním tzv. probiotik, která upravují střevní mikroflóru. V lékárně je dostupná celá řada těchto produktů. Probiotika jsou obsažena i v některých druzích mléčných výrobků, například jogurtech s obsahem probiotické kultury.