Meningitida neboli zánět mozkových blan, je vážné onemocnění. U nakaženého člověka dochází ke zduření mozkové pleny, čímž dochází ke snížení cukru a kyslíku do mozku. Zánět mozkových blan může mít za následek epilepsii, slepotu, nebo hluchotu. Bohužel v některých vážných případech může skončit i úmrtím. Lékaři radí, nechat se očkovat proti meningitidě. Očkuje se ale jen typ A, C. Na typ B ještě očkovací látka nebyla nalezena. Nejčastěji je zánět mozkových blan vyvolán viry, nebo bakteriemi. Samozřejmě se nejčastěji nakazí lidé, kteří mají oslabenou imunitu. Viry většinou způsobují zánět mozkových blan i mozku. Velice závažné onemocnění vzniká od klíštěte. Je to klíšťová encefalitida. Bakteriální onemocnění mozkových blan bývá hnisavé. Bakterie vyvolávající záněty mozkových blan jsou v každém věku odlišné.

Projevy zánětu mozkových blan

Nejvíce ohroženi jsou děti, ale můžeme zánět mozkových blan dostat v každém věku. Ze začátku onemocnění si ho můžeme splést s běžnou chřipkou. Má totiž skoro shodné příznaky. Příznaky se objevují rychle, a jejich závažnost se liší. Meningokokové onemocnění se šíří vzduchem. Je to kapénkové onemocnění, které šíří nakažení pacienti. Záněty se projevují vysokou teplotou, a silnými bolestmi hlavy. Zvracením, zmateností a podrážděním. Nemocní jsou velmi citlivý na světlo. V některých případech může nemocný upadnout do bezvědomí. To je v těch nejhorších případech. Tam se může objevit i selhání některých orgánů. Také může dojít k selhání nervového systému, s trvalými následky. Zánět mozkových blan je velmi důležité začít léčit co nejdříve po zjištění, o jakou nemoc se jedná. Jinak by mohlo dojít ke komplikacím. Mohlo by dojít ke snížení krevního tlaku, a zrychlení srdeční frekvence. U takového pacienta může dojít k selhání orgánů, a v některých případech může dojít i k úmrtí pacienta.

Léčba zánětu mozkových blan

Léčba zánětu se musí začít co nejdříve. Pro tuto nemoc je typické, že pacient nedokáže předklonit hlavu tak, aby se dotknul bradou šíje. Po vyšetření lékař odebere vzorek krve a moči. Na kůži se objevují malé modřinky. Pacient dostává vysoké dávky antibiotik. To zamezuje otoku mozku, tlumí bolesti a omezuje zvracení. Také je třeba snížit teplotu a brát léky na bolest hlavy. Důležité je i zamezit dehydrataci. Určitě je také důležitý klid na lůžku. V závislosti na poškození mozku může dojít k obrně, ztrátě zraku, sluchu, ale i může nastat mentální deficit, nebo poškození srdečního nervu. Život ohrožující může být vznik sepse. Bohužel pět procent nemocných tuto vážnou nemoc nepřežije. Pokud jsme se setkali s někým, kdo má zánět mozkových blan, je nezbytné, co nejdříve vyhledat lékaře. Je totiž možné, že jsme se také nakazili, a bylo by nutné začít co nejdříve léčbu. V tomto případě by se nám otálení nemuselo vyplatit, kdyby nezačala léčba hned.

Zánět mozkových blan

U každé nemoci platí, že je dobré začít s léčbou co nejdříve. U zánětu mozkových blan to platí dvojnásob. Jen včasná léčba nám dává možnost vyléčení bez trvalých následků. Virová i bakteriová meningitida je nakažlivá, ale ne tak, jako obyčejná chřipka. Obě formy se přenášejí kapičkami sekretu dýchacích cest, při blízkém kontaktu. Jde o líbání, kašlání a kýchání. Rozhodně ji nedostaneme jen tak, že dýcháme stejný vzduch v místnosti, kde se zdržuje nakažený pacient. Toho se není třeba obávat. Infekci může zapříčinit i poranění hlavy.

V každém případě bychom neměli podceňovat očkování. To se doporučuje již u malých dětí, hlavně před nástupem do školky, nebo školy. Ve větším kolektivu je riziko nákazy vždy větší, než když je dítě jen doma.