Technika hraje nezanedbatelnou roli prakticky v každém sportovním odvětví a tenis v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Ba spíše naopak, správná technika úderů jedním ze základních předpokladů pro to, abyste si mohli tenis vůbec zahrát. Představme si v tomto článku tenisové údery prováděné nad hlavou hráče, tj. podání a smeč a techniku jejich správného provedení.

Podání / servis

Z pohledu rekreačního hráče sice podání možná není tím nejdůležitějším úderem, což však v žádném případě nesnižuje jeho důležitost. V tomto odstavci se zaměříme na podání vrchem. Z technického pohledu se jedná o jeden z nejnáročnějších úderů, jeho perfektní provedení dokáže dát servírujícímu hráči obrovskou výhodu. Ostatně i někteří z profesionálních tenistů mají či měli svojí hru založenou takřka výhradně na dělovém prvním servisu. Z tenisových legend lze zmínit například chorvatského bombarďáka Gorana Ivaniševiče, jehož kariéru do značné míry poznamenala chronická bolest ramene, nicméně i tak se dokázal stát držitelem nastřílených es na Wimbledonu; ze současných hráčů lze zmínit především Američana Johna Isnera či i našeho Tomáše Berdycha. V této souvislosti proto ani nepřekvapí, že si český hráč najal jako tzv. superkouče právě Ivaniševiče, který má s ohledem na blízkost jejich herního projevu jistě co nabídnout. Ostatně, sledujte živé přenosy a statistiky jednotlivých zápasů a přesvědčte se sami, nakolik se Berdychovi jeho záměr vrátit se do užší tenisové podaří. Pokud jde o techniku provedení, stojí za zmínku, že základem úspěchu je práce nohou a správný nadhoz. Nadhoz by měl být především dostatečně vysoký na to, aby se hráč stačil „srovnat“ do správné pozice; zároveň by měl míček letět přímo vzhůru, tj. v žádném případě nesmí uhýbat do strany. Současně s nadhozem míče přichází dolní nápřahový oblouk s mírným pokrčením nohou v kolen a přenesením váhy na zadní nohu, zakončený nápřahem. Finální fází servisu je vlastní úder, kdy raketa udělí padajícímu míči požadovanou razanci a v závislosti na úhlu trefení míče též požadovanou rotaci a směr. Zdá se Vám technické provedení příliš složité? Nezoufejte, postupem času se z podání stane rutina – to je ostatně mj. i důvod, proč tenisty vídáme před servírováním několikrát si bouchnout míčkem o zem – tak aby začínali svůj pohyb vždy stejným, naučeným, způsobem.

Správné provedení servisu v provedení Tomáše Berdycha:

Smeč

Smeč je faktickou obdobou podání, když oba údery kromě udeření míčku nad hlavou spojuje i způsob uchopení rakety v ruce. Základním rozdílem mezi oběma údery je tak skutečnost, že je hráč „ušetřen“ vlastního nadhozu a trefuje míč ze shora letící zpravidla po nepodařeném lobu soupeře, a to buď přímo ze vzduchu, anebo následně po dopadu na dvorec. Z technického pohledu se tak jedná oproti podání o servis jednodušší, byť samozřejmě rovněž vyžadující pohybovou koordinaci. Klíčem k úspěchu při smečování je práce nohou a udeření míčku ve správné poloze. K té lze dospět především tak, že hráč rukou, kterou nedrží raketu, míří na padající míček a tím postupně kontroluje dráhu jeho letu. Úder smeče samotné pak následně probíhá ve stejné výšce míče a stejným způsobem jako při podání – jediným úskalím je tak zachování chladné hlavy a nenechání se vyvést z míry soupeřem, tipujícím stranu, na kterou bude Vaše smeč směřovat.

Příprava na smeč v podání Novaka Djokoviče: