Nové poruchy příjmu potravy

0
35
Autor obrázku: sweethaa

Anorexii a bulimii zná určitě každý. Existují ale i méně známe a nové poruchy stravování, které jsou ale stejně nebezpečné. Studie dokazují, že takových žen, které některou novou poruchou trpí, je u nás až 25 procent. Jak se nové nemoci poznají a jak proti nim bojovat?

Odhalení nemoci bývá těžké

Autor obrázku: live

A ještě těžší bývá u někoho, koho znáte už několik let, protože vás nenapadne, že by něčím mohl trpět a neřekl by vám to. Je to stejné jako s anorexií nebo bulimií, těžko se odhalují. Nemocní lidé si často ani nepřipouštějí, že jsou nějak nemocní a nevidí problém v tom, co považují za normální. Pokud si to poté uvědomí, mnohdy se s tím nikomu nesvěří a snaží se s tím bojovat sami. To se jim ale moc nedaří.

Nedá se přesně určit, jak léčit takovou nemoc. Důležité hlavně je, aby se pacient léčit chtěl, protože jinak to moc nepůjde. Všechno je hlavně o psychice. Pokud člověku nechybí chtíč a motivace, jde to o mnoho snadněji. Jestliže si myslíš, že nějakou takovou nemocí trpíš, neváhej, nestyď se a obrať se na psychiatra či psychologa.

Jak vznikají?

Nedá se přesně určit, kvůli čemu tyto nemoci vznikají, ale existuje několik faktorů, které tomu jen a jen přispívají. Jako prvním asi je kult štíhlosti, který nám předhazují média, televize, módní přehlídky. Člověk pak ve snaze se jim podobat často překročí hranice.

Mnohdy se štíhlého těla snaží dosáhnout všemožnými způsoby a je jim jedno, čím toho dosáhne, ale musí toho dosáhnout. Některými lidmi je štíhlost důkazem sebekontroly. Některé ženy naopak netouží přímo po štíhlosti, ale po zdraví, protože obezita zvětšuje šanci ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Kde ale začíná obezita, to se těžko identifikuje. Mírná nadváha určitě není na škodu, mnohdy je akorát prospěšná, protože chrání před osteoporózou, zlepšuje se šance na otěhotnění a je zároveň pro průběh těhotenství mnohem příznivější než podvýživa.

Vždy je lepší jíst, než nejsít

Může se stát, že některé ženy se budou vymlouvat na éčka a používat fráze typu „lepší nejíst, než jíst tohle“. Jasně, že hormony v drůbežím mase, dusičnany v zelenině či antibiotika v mase ryb nejsou zrovna nejprospěšnější, ale pořád je to lepší, než nejíst. Navíc existuje mnoho potravin, kde takové látky nenajdeme nebo jen v malém množství.

Ke vzniku poruchy příjmu potravy může přispívat i genetika nebo i některé povahové vlastnosti jako je perfekcionismus, sebekritičnost, puritánství, tvrdohlavost nebo dokonce i impulzivnost.

Příznaky

Autor obrázku: sweethaa

Existují příznaky, podle kterých se dá poznat, že daná osoba trpí poruchou příjmu potravy. Někdy ovšem lidé mohou mást.

Hlavním příznakem je neustálé držení všelijakých diet, dále také kolísání váhy v rozsahu 10-20 kilogramů oběma směry – u anorektiček většinou lze mluvit pouze o poklesu. Občas prohlašuje, že se večer neudržela a spořádala celou zmrzlinu, cítí pocit viny. Mnohdy ztrácí kontrolu, hltá a jí neuvěřitelné množství jídla, dělí potraviny na zdravé a nezdravé, přičemž těm nezdravým se vyhýbá obloukem, vymlouvá se na frutariánství, veganství nebo vegetariánství, ve snaze, že chce jenom jíst zdravě. Je náladová, izoluje se od okolí, nejí s ostatními přáteli, s rodinou, a pokud už jí, jenom se v jídle přehrabuje. Dodává svému tělu dostatek kofeinu, hlavně v kávě, kole nebo energetických nápojích, aby vyrovnala nedostatek energie.

Poruchy příjmu potravy se projevují nenormálními stravovacími návyky, kterými trpí především ženy, ale mohou se vyskytnout i u mužů. Nemusí se jednat jenom o anorexii a nedostatek potravy, může jít i o záchvatovité a noční přejídání. Důsledkem poté bývá podvýživa či obezita. Bývají s tím spojovány i další zdravotní rizika, kterým obezita či podvýživa jenom prospívá. Jde třeba o chudokrevnost, osteoporózu, zvýšenou kazivost či ztrátu zubů, narušení menstruačního cyklu až její ztráta, celkové snížení imunity apod.

Může docházet k arytmii, což vysoce ohrožuje život. Obezita je naopak spojována s vysokým krevním tlakem, poruchou metabolismu, aterosklerózou a kardiovaskulárními nemocemi. Může dokonce dojít i k infarktu myokardu či mrtvice. Poruchy příjmu potravy doprovází i společenská izolace, psychická labilita, deprese a pocity méněcennosti.

Samoléčba

Poruchy příjmu potravy se dají léčit i doma. Je ale potřeba velká dávka motivace a sebekontroly. Většinou se pacientům předepisují léky, které ale nejsou bez předpisu k dostání. Skvěle mohou pomoct i relaxační techniky, pohybová aktivita či nějaká tvořivá činnost. Může pomoct i plánování jídla. Jídlo by se nemělo spojovat s emocemi, nelepšete si náladu jídlem, jezte to, co si předem vyberete, sami si sestavujte jídelníček nebo si ho nechte sestavit od odborníka. Dodržujte i pravidelný čas.

Uvědomte si co spouští vaši poruchu. Je to špatná nálada, stres nebo kamarádka? Samozřejmě, některým faktorům se nejde vyhnout, ale zkuste jim předcházet anebo se kontrolovat natolik, abyste se nemusela přejídat.

Neříkejte si, jak jsou ostatní dokonalí, a na sobě jenom nehledejte chyby. To pomáhá! Nikdo totiž není dokonalý a každý na sobě má nějakou tu chybku. Pokud selžete, neopovrhujte sebou a pokračujte v tom. Nemusíte začínat rovnou od začátku, prostě pokračujte v tom, co jste začali. Pokud jste se přecenila, tak si snižte laťku. Nechte si pomoct od druhých. Půjde to snáz a zbavíte se stresu.

Nebojte se psychologa

Nemusíte se stydět před psychologem, je tu od toho, aby vám pomohl. Lidé se většinou ohrazují, že nejsou blázni, aby chodili k psychologovi.

Záchvatovité přejídání a bulimie

Bulimii zná asi každý, mnoho lidí si ji ale spojuje se záchvatovitým přejídáním. Jsou to ale dvě odlišné věci. Lidé, kteří trpí záchvatovitým přejídáním, jedí, i když nepociťují hlad a většinou je důsledkem poté obezita. Na vznik této poruchy mívá vliv hlavně nízká sebedůvěra, pocity méněcennosti, deprese, stres, partnerské vztahy, často i média.