Agresivní řidiči na silnicích

Řídit auto dnes může skoro každý, tedy každý, kdo úspěšně absolvuje zkušební testy a jízdy v autoškole a vyzvedne si řidičský průkaz. Schopnost řídit auto patří dnes k běžným dovednostem všedního života. Řidičské oprávnění dnes potřebujeme v běžném životě i v zaměstnání. Na silnicích často vídám různé typy řidičů- agresivní, klidné, nezkušené, ženy i muže.

Agresivita je nepřátelské, destruktivní jednání vůči další osobě, zvířeti nebo skupině lidí. Právě řízení auta je živnou půdou pro toto chování. Kdo se dnes v autě občas nenaštve nebo nerozčílí, ať už za to může kolona aut před námi, nezkušený řidič nebo jen další agresivní řidič nerespektující pravidla a pohrdající všemi ostatními? Takový řidič pak dbá jen a pouze na svůj profit a svůj zájem a nerespektuje ostatní.

Agresivní chování řidičů je podle odborníků fenoménem převážně hlavních a velkým měst, kde provoz aut stoupá a s ním i počet chodců, hustota městské dopravy nebo cyklistů. Možná se jedná o jakési pozůstatky z dřívějších „červených“ dob, kdy auto neměl každý a na silnicích jezdila jen Škoda 120, Trabant, wartburg a jiná nostalgicky známá „posunovadla“. Možná právě proto se dnes stále na silnicích ukazují řidiči, kteří se předhánějí ve výkonu svého vozu, v jeho rychlosti, velikosti a zapomínají, že dnes už nejsou jediní, kdo má auto.

Tuto teorii jsem si ověřila i v zahraničí, kde, sic se jednalo o velká ba třeba hlavní města, řidiči ve velkých a rychlých autech se ve městě i na dálnicích chovali ukázněně (pozn. Já jsem jela malým červeným Yariskem, takže mě předjet mohl skoro každý).

Podle odborníků se naše interpersonální chování odráží i ve stylu řízení a chování za volantem. Agresivita tak často odráží nepřátelský postoj řidiče vůči dalším lidem. To pak umocňují akční filmy, stres, nervozita, vliv médií, obavy o zaměstnání nebo neshody v partnerském životě. Takže jací jsme v běžném životě, takový jsme i řidiči (Jeden člověk- jeden život). Pokud je tedy Váš partner za volantem sprostý, agresivní, nerespektující ostatní, bude v určitých životních polohách s největší pravděpodobností stejný i v běžném životě.

Tu a tam přijde situace, že si musíme sednout do auta a řídit v rozčilení, je jedno kdo nás naštval, zda manžel-ka, partner-ka, děti, kolegové nebo jen prodavačka v obchodě. Agresivita za volant nepatří, přesto že jsem slyšela (někdo to říká a také praktikuje), že vztek se musí rozjezdit. Ale ten kdo řídí pod tlakem, v emočním vypětí, může chybovat a je náchylnější k rizikovému jednání. V takovém případě doporučují odborníci raději auto zaparkovat (nejlépe do něj nesedat) a jet raději městskou hromadnou dopravou.

Jistě všichni známe situaci, kdy si se svým partnerem sednete do auta a s pocitem jisté prostorové výhody a omezenosti (v autě se před druhým neschováte) začnete řešit důležitá nebo i nepříjemné témata. Právě takové jednání může být pro vás výhodné, ale následné hádky a dohady už jsou nežádoucí a zbytečné. Řidič má být po dobu jízdy v klidu a plně soustředěný na provoz, klíčová nebo nějak rozhodující témata jsou pro tuto dobu strávenou v autě naprosto nevhodná.

Agresivita za volantem je nakažlivá. S tímto tvrzením souhlasí hned několik odborníků. Pokud jeden řidič předjede druhého, pak se o totéž pokusí i ten druhý a v zápětí se snaží předjet toho prvního. Tento jev je na silnicích poměrně často vidět, ostatně, čí manžel se o něco podobného již někdy pokusil??

Jedinou radou, jak předejít nežádoucím následků agrese za volantem, je auto u krajnice nebo na odpočívadle zastavit, vylézt a pořádně se nadechnout a odpočinout si. Je přeci lepší na chvíli zastavit, než pak celý život litovat.